Königratz 1866 – videopozvánka na 150. výročí od bitvy u Hradce Králové
V letošním roce, tj v roce 2016 si připomeneme 150. výročí bitvy u Hradce Králové, která byla největším válečným střetnutím pruskorakouské války z roku 1866 a počtem vojáků byla i největší bitvou na území Česka v celé jeho historii. V jediném dni se na Chlumu střetlo 436 tisíc vojáků a po krvavé řeži zůstalo na 16 tisíc mrtvých a pohřešovaných. Na bojišti zahynulo také asi 11 tisíc koní. Cílem projektu 150. výročí bitvy u Hradce Králové je postihnout tuto dějinnou událost prostřednictvím mnoha aktivit, které ukáží nejen historické souvislosti, ale i tehdejší taktiku a strategii, a také přidají k stávajícím pietním místům další – Pomník jezdecké srážky u Střezetic.
Stručná historie bitvy
Bitva u Hradce Králové (bitva u Sadové, bitva na Chlumu) se odehrála 3. července 1866 severozápadně od městské pevnosti Hradec Králové mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Sadová, Mokrovousy a Přím.
Šlo o rozhodující střetnutí mezi rakouským císařstvím a pruským královstvím v Prusko-rakouské válce. Poté, co bylo Rakousko v této bitvě poraženo, bylo o výsledku války rozhodnuto a následující bitvy už byly pouze snahou Rakouska o to, aby porážka v této válce nebyla zdrcující. Počtem vojáků, kteří se účastnili této bitvy, jde o největší střetnutí na území Čech a Moravy (436 000 vojáků). Současně jde o druhou největší bitvu 19. století (po bitvě Tří císařů u Lipska, zvané též Bitva národů, 1813 – 470 000 vojáků). Po půlnoci se rakouská a saská armáda rozmístily do půlkruhu dlouhého asi 10 km, v zádech měli řeku Labe. Za svítání začala bitva, ve které se Rakušané a Sasové utkali nejprve s pruskou První a Labskou armádou. Dopoledne nebylo o výsledku bitvy rozhodnuto, rakouská armáda vybavená moderními děly úspěšně vzdorovala útoku u vsi Lípa. Rakousko v tuto chvíli mělo dokonce mírnou převahu. Rakouská taktika selhala především v tom, že dva rakouské sbory se zapojily do zbytečného boje o les Svíb a odkryly pravé křídlo půlkruhové formace. Po příchodu pruské 2.armády došlo k obratu a kolem 3 hodin odpoledne dobyli Prusové vrch Chlum. Rakušané se pokusili z prohrané bitvy ustoupit a snažili se o co nejmenší ztráty. Tento ústup, krytý jízdou a dělostřelectvem na křídlech, se za cenu krvavé jezdecké bitvy u obce Střezetice okolo 5 hodiny zdařil, pruská armáda Rakušany nepronásledovala. Často se uvádí, že bitvu vyhrála moderní výzbroj pruské pěchoty, totiž pušky jehlovky nabíjené zezadu. Rakouské pušky měly ale delší dostřel a větší přesnost, takže neúspěch Rakouska lze přičíst na vrub spíše špatné taktice boje zblízka, tzv. na bodáky, než špatné výzbroji. Více k tomuto tématu v části „Zbraně“. Ztráty v bitvě byly obrovské, především na rakouské straně – 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů. Spojenecký saský armádní sbor ztratil 130 mrtvých, 430 pohřešovaných, 900 raněných, 130 koní. Pruské ztráty byly mnohem menší – 2000 mrtvých, asi 300 pohřešovaných a 7000 zraněných vojáků, počet koní klesl téměř o 1000.
Veškeré detailní informace, které se vztahují k historii bitvy u Hradce králové 1866 a její letošní jubilejní rekonstrukci naleznete na webových stránkách projektu Königratz 1866
Zdroj: Informace, foto a video – www.koniggratz1866.eu
