Pietní pouť legionářů – 100 let od přísahy novodružníků
Československá obec legionářská (ČsOL) připomene výročí přísahy posil České družiny tzv. novodružiníků, která proběhla 30. ledna 1915 v polské Tarnowě. Legionáři budou na místě i po sto letech.
Pietní pouť legionářů vyrazí z České republiky, aby navštívila koncentrační tábor Osvětim u příležitosti 70. výročí jeho osvobození. Pietní akt na počest 100. výročí přísahy novodružiníků pak proběhne v pátek 30. ledna v Tarnowě, ulici Poniatowskiego u pamětní desky umístěné na domě č. 5, přesně v 15:00. Legionáři pak v okolí Tarnowa a Gorlice navštíví válečné hroby a místa bojů České družiny.
Záhy po vzniku České družiny, první dobrovolnické jednotky Čechoslováků v carském Rusku, vznikla potřeba doplňovat tuto na frontě úspěšnou jednotku legionářů novým mužstvem. V prosinci 1914 ruské úřady svolily přijímání nových českých dobrovolníků, kteří se ihned po zajetí přihlásí do řad České družiny. Během krátké doby se tak podařilo získat 259 mužů z řad bývalých příslušníků c.k. armády pro které se vžil název „novodružníci“, zatímco původní příslušníci, kteří se přihlásili do konce roku 1914, se nazývali „starodružiníky“.
Slavnostní přísahu absolvovali po výcviku 30. ledna 1915 v Tarnowě, v ulici před Hirschovou školou. Účastnilo se jí 231 dobrovolníků, někteří nesebrali odvahu a radši volili život v zajateckém táboře. Čerství „velezrádci“ rakouské monarchie přísahali s nadšením. Nenáviděnou c. k. uniformu ze sebe svlékli s úlevou, aby ji dobrovolně vyměnili za uniformu čs. dobrovolníka. Všem novodružiníkům bylo jasné, že od té chvíle je v případě zajetí čeká od rakouských polních soudů jedině smrt. A přece se těšili na skutečný boj za svobodu svého národa.
Následující den, 31. ledna 1915, byli novodružiníci přiděleni k jednotlivým rotám České družiny. Každý z nich si tehdy mohl vybrat sám, ke které chce. U jednotlivých rot byli novodružiníci přivítáni s nadšením, protože začátkem roku 1915 měla Česká družina citelné ztráty. Činily 13 padlých, řadu nezvěstných a nemálo raněných v léčení. Ani novým dobrovolníkům se ztráty dlouho nevyhýbaly. Hned 1. února při přechodu hlídky přes Dunajec byl u 2. roty zabit br. František Čech, který byl jedním z prvních novodružiníků. Přijel zrovna ke 2. rotě a hned žádal, aby mohl jít ještě téhož dne na rozvědku, která však byla jeho poslední.