Proč právě Lidice?

Několikrát v minulosti jsem si kladl otázku proč si nacisté ke své kruté a krvavé odplatě za spáchaný atentát na zastupujícího říšského Protektora SS Obergruppenführera Reinharda T. E. Heydricha vybrali právě obec Lidice. Opětovnou touhu po poznání ve mne tehdy evokovala premiéra historického velkofilmu Lidice, která byla uvedena do kin přesně před čtyřmi lety. Vzal jsem si tedy na pomoc odbornou literaturu a trochu zapátral na internetu, abych uspokojil svou zvědavost a mohl tak v krátkosti zodpovědět otázku proč právě Lidice?

Osudný dopis

Je celkem jasné, že vyhlazení Lidic nebylo dílem náhody ve smyslu bezmyšlenkovitě zapíchnutého nacistického ukazováku na mapě, nýbrž počátek tragédie byl v neuváženém činu mladíka, který vůbec netušil, co pár řádek dokáže způsobit.
Jak píší autoři odborné literatury (viz. tiráž článku o použité literatuře), vše započalo 3. června 1942, kdy se v odpolední poště továrny na baterie Palaba objevil dopis, který byl adresovaný Anně Maruščákové.
Vše by možná dopadlo dobře nebýt toho, že se Anna Maruščáková právě nacházela ve stavu nemocných. Z tohoto důvodu otevřel dopis továrník Jaroslav Pála.

[blockquote]Drahá Aničko, promiň, že Ti píši tak pozdě a snad mě pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Nashledanou tento týden, pak se již neuvidíme.[/blockquote]

Jelikož se továrníkovi Pálovi zdál obsah dopisu velmi podezřelý, neváhal a učinil oznámení bezpečnostním složkám, které ještě téhož dne zatkli Annu Maruščákovou a o den později i autora dopisu Václava Říhu.
Otázkou zůstává proč vlastně psal Václav Říha Anně Maruščákové takovýto dopis? Odpověď opět byla v odborné literatuře, kde se píše, že Václav Říha chtěl vyvolat dojem o své údajné odbojové činnosti a tím ukončit mimomanželský poměr s Annou Maruščákovou. Naneštěstí se dopis dostal do nesprávných rukou a dílo náhody odstartovalo tragédii, která v naší novodobé historii nemá obdoby.

Legitimace Anny Maruščákové a Václava Říhy

Legitimace Anny Maruščákové a Václava Říhy

Po zatčení Anny i Václava následovaly výslechy obou zadržených, při nichž se Gestapo dozvědělo o dvou lidických rodácích, kteří v tu dobu sloužili u Britského Královského letectva RAF. Jmenovali se por. Josef Horák a por. Josef Stříbrný.
Gestapo se domnívalo, že oba tito rodáci z Lidic by mohli mít spojitost se spácháním atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha načež v noci z 3. na 4. června 1942 zatkli v Lidicích všechny příslušníky rodin obou jmenovaných, tady Horákových a Stříbrných.
Krátce na to se sice ukázalo, že tato stopa je falešná a rozhodně nepovede k dopadení atentátníků, avšak Gestapo a celá nacistická mašinérie žádala krvavou odplatu. Když nacisté neměli přímé pachatele, stačila jim tato záminka k tomu, aby bylo o osudu Lidic rozhodnuto, ačkoliv obyvatelé obce Lidice byli zcela nevinní.

Zkáza Lidic

V noci z 9. na 10. června 1942 byly Lidice obklíčeny a do vsi vtrhla smrt v podobě pomstychtivých nacistických vrahů, kteří ihned započali s dílem zkázy.
Všichni dospělí muži ve věku od 15 do 84 let byli soustředěni ve sklepení a stodole Horákova statku odkud byli v časných ranních hodinách postupně vyváděni na zahradu téhož statku, kde byli popravčí četou Schupo nemilosrdně postřílení.
Toho osudného rána bylo na místě popraveno 173 lidických mužů. Dalších devět mužů a dva chlapci, kterým bylo čerstvě patnáct let byli dodatečně popraveni v Praze, jelikož v dobu běsnění nacistických katanů nebyli v obci Lidice přítomni. Popraveno bylo i 8 mužských příslušníků rodiny Horákovy a Stříbrných, kteří byli zatčeni ještě před lidickou tragédií.
Ženy a děti byli téže noci nahnány do místní školy, odkud byli převáženi do Kladna. Dne 13. června byly lidické ženy odeslány do koncentračního tábora Ravensbrück a dětí odvlečeny k „náležitému vychování“.
Po válce se vrátilo do vlasti 17 z 104 lidických dětí. Peklo koncentračního tábora nepřežilo 52 z 184 lidických žen.
A co se stalo s Annou Maruščákovou a Václavem Říhou? Ti, jako nepohodlní svědci byli zavražděni 24. října 1942 v koncentračním táboře Mathausen.


Popravčí četa

Popravčí četa


Obec Lidice byla ještě téže noci vypálena a v dalších týdnech srovnána ze zemí včetně kostela a hřbitova. Ušetřeny nebyly ani stromy či rybník, což dokazuje fanatičnost nacistických katanů.

Závěrem

Jak bylo řečeno, tato ukrutnost, která nemá v naší novodobé historii obdoby nesmí být nikdy zapomenuta stejně jako věčná památka všech obětí tohoto šíleného nacistického běsnění

 

Použitá literatura: Atentát – operace Anthropoid 1941-1942 od autorů: Michala Buriana, Aleše Knížka, Jiřího Rajlicha a Eduarda Stehlíka. ISBN 80-7278-157-X
Zdroj informací z internetu: Oficiální stránky obce Lidice
Použité foto pochází z knihy: Atentát – operace Anthropoid 1941-1942 od autorů: Michala Buriana, Aleše Knížka, Jiřího Rajlicha a Eduarda Stehlíka. ISBN 80-7278-157-X

Užitečné odkazy:

Památník Lidice – oficiální internetové stránky památníku lidické tragédie.
Film Lidice – oficiání internetové stránky historického velkofilmu Lidice.
Stránky města a památníku Lidice – seznam zastřelených.
Město Lidice – Oficiální stránky města Lidice.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web využívá cookies více informací

Tyto webové stránky ukládají v souladu se zákony na vaše zařízení soubory, obecně nazývané cookies. Používáním těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas. Cookies jsou malé datové soubory, díky kterým si navštívené webové stránky stránky pamatují vaše úkony a nastavení, které jste na nich provedli, takže tyto údaje nemusíte zadávat opakovaně. Cookies nepředstavují nebezpečí, mají však význam pro ochranu soukromí. Cookies nelze použít pro zjištění totožnosti návštěvníků stránek ani ke zneužití přihlašovacích údajů.

Zavřít