Na Hoře Sv. Šebestiána číhala smrt

Jednotky S.O.S. (Stráž obrany státu) složené ze spolehlivých příslušníků policie, četnictva, fin. stráže, vojska a civilních osob, měly za úkol střežit bezpečnost v příhraničních oblastech, zejména s nacistickým Německem, ale i Polskem a Maďarskem, kteří si stejně jako Němci, činili územní nároky na část Čs. území. Právě taková jednotka sloužila i na Hoře Sv. Šebestiána (dříve St. Sebastianberg) okr. Chomutov (Komotau), jenž přinesla dne 15. září 1938 svou krvavou oběť.

Dne 14. září 1938 v 17:00 hod. nastoupil četnický strážmistr Jan Heřmánek svou rutinní pochůzkovou službu společně s vojínem S.O.S a zřízencem státního telegrafního úřadu Antonínem Laburdou. Činnost této smíšené hlídky spočívala v dohledu nad pořádkem přidělené oblasti a kontrolou všech osob, které měly namířeno k hranici či naopak. Služba probíhala v relativním klidu, jak asi na tehdejší dobu bylo možné, tedy bez nějakých výraznějších konfliktů. Kolem 1 hodiny ranní, tedy už 15. září, postávali strážmistr Heřmánek a vojín Laburda před expoziturou státního policejního úřadu, kde rozmlouvali s jinými vojíny a policisty. Jelikož oběma měla již končit služba, je dosti pravděpodobné, že rokovali právě se střídajícími kolegy. 
Vzhledem k pokročilé noční hodině, kdy obvykle není nikterak velký ruch v ulicích, nebylo možné přehlédnout jakousi postavu vedoucí jízdní kolo směřujíc k hranici směrem na Reitzenhein. Jan Heřmánek, vědom si své povinnosti, vyrazil spěšným krokem k neznámému individuu, aby zkontroloval jeho totožnost. Za ním ho následovali vojín Antonín Laburda a kancelářský pomocník Otto Pešek. Právě Pešek doběhl k neznámému jako první a zvoláním „halt“, dotyčného zastavil. Strážmistr Heřmánek se ihned muže zeptal, kdo je a odkud pochází. Na dotaz mu bylo odpovězeno pouze stroze, že pochází z Nové Vsi. Na druhou otázku kam má namířeno, nedostal odpověď vůbec. Když se Jan Heřmánek optal neznámého podruhé, ten ihned učinil dva kroky zpět i s kolem a vytáhl automatickou pistoli, z níž zahájil střelbu. První rána zasáhla čet. strážmistra Jana Heřmánka a další kulky našly svůj cíl ve vojínu Laburdovi a Otto Peškovi. Heřmánek ihned po první ráně klesl bezvládně k zemi, stejně jako vojín Laburda. Otto Pešek zasažen jednou ranou se dal na útěk směrem k policejní expozituře. Neznámý útočník po něm ještě několikráte vystřelil, avšak ani jednou kulkou se již netrefil.
Výstřely a křik okamžitě zalarmovali četníky z četnické stanice Hora Sv. Šebestiána a vojíny S.O.S., kteří se okamžitě seběhli na místo činu. Tam nalezli strážmistra Jana Heřmánka ležícího na silnici u domu č.p.152, který byl již mrtev a chroptícího vojína Antonína Laburdu, jenž silně krvácel. Ihned se rozeběhlo pátraní po pachateli tohoto ohavného činu, které bohužel dopadlo neúspěšně. Jak vypověděl jeden svědek této otřesné události, neznámý muž ihned nasedl na kolo a uprchl směrem k hranici. Otto Pešek s prostřeleným stehnem a vojín Antonín Laburda, jenž utrpěl vážné střelné poranění v krajině břišní, byli ihned převezeni do nemocnice v Chomutově, kde se jim dostalo včasného ošetření.
Jak už bylo řečeno, útočník, nepochybně místní henleinovský ordner, uprchl směrem k hranici s Německem, kterou překročil. Z tohoto důvodu se již nikdy nepodařilo zjistit pachatelovu totožnost. Tedy až na popis postavy a oblečení, které měl na sobě v inkriminovaný okamžik. Otto Pešek popsal henleinovského útočníka takto: větší postava, hubený v obličeji, lícní kosti vysedlé, tmavomodrý kabát, dlouhé světlejší kalhoty a ordnerská čepice s lesklým štítkem. 

Zdroj: hlášení okr. četnického velitelství /jedn. č. 689/38/ zveřejněno v PPŽ 03/1988 (Měst. okr. muzeum Chomutov)
Fotografie: Hraničáři pod Luží 1938 – (kolektiv autorů)

0

0