
Sudetoněmecký Freikorps – henleinovy teroristické hordy
Rok 1938 byl pro Československo nejtragičtějším rokem ve své historii. Rozpínavost henleinovy strany SdP (Sudetendeutsche Partei) neznala hranic a její požadavky na československé vládě se nehorázně stupňovaly. Vyvrcholením této více než napjaté situace byl projev Adolfa Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku dne 12. září 1938.
Téměř okamžitě začaly ozbrojené konflikty sudetských němců s bezpečnostními složkami ČSR.
15. září 1938, tedy v den, kdy se Hitler poprvé setkal s Chamberlainem, vznikl v henleinově štábu, nyní působícím na území Říše, návrh na zřízení sabotážní a teroristické armády. Jejím úkolem bylo soustavné udržování neklidu v československém pohraničí, sabotážní a diverzní akce a ozbrojené srážky s jednotkami S.O.S. (Stráž obrany státu – Finanční stráž, Četnictvo, Policie, Armáda).
17. září 1938 Hitler schvaluje Henleinův návrh a podepisuje rozkaz k vytvoření Sudetoněmeckého Freikorpsu – SdFK. Do nově vzniklé teroristické organizace jsou rekrutování jedinci převážně z řad ordnerů SdP uprchnuvších za hranice republiky do Německa. Ovšem do SdFK mohl prakticky vstoupit každý pronacisticky smýšlející muž od 18ti do 50ti let věku.
- Sudetendeutsche Freikorps (SdFK)
- Sudetendeutsche Freikorps (SdFK)
- Sudetendeutsche Freikorps (SdFK)
ORGANIZACE SdFK:
Celý SdFK byl statutárně podřízen vůdci SdP Konrádu Henleinovi. Výcvik zajišťovala převážně SA (Sturmabteilung) a SS ( Schutzstaffeln). Ovšem některé zdroje uvádějí, že své místo v organizaci zastupovala i říšskoněmecká armáda (Wehrmacht).
VÝZBROJ SdFK:
Nejpoužívanější zbraně SdFK byly převážně opakovací pušky Mannlicher 1895 8×56 Msch., K98k 8×56 JS, pistole P08 9mm Parabellum, strojní pušky Bergmann a granáty německé výroby. V mnohých případech se ale stávalo, že součástí výzbroje sudetoněmeckých hord se staly kořistní zbraně československé výroby. Nejpočetněji tak byly zastoupeny pušky vz.24 a kulomety vz.26.
VÝSTROJ SFK:
Co se týče výstroje tak SdFK neměl svou vlastní uniformu. Používal se v drtivé většině civilní oděv opatřený rukávovou páskou s hákovým křížem, na hlavě se nosila německá přílba vz.16. Vyskytovaly se však případy, že někteří členové SdFK nosili kořistní československé přílby tzv. „Hříbek“. Co se ještě oděvu týče, tak se mnohdy vyskytovaly i výstrojní součásti jednotek SA.
- Konrád Henlein – vůdce SdP a vrchní velitel SdFK
- Sudetendeutsche Freikorps (SdFK)
- A. Hitler děkuje příslušníkům teroristických hord z řad SdFK
ÚKOLY SdFK:
Jak už bylo řečeno, hlavním úkolem SdFK bylo udržování soustavného napětí v pohraničních oblastech, sabotážní a diverzní akce, ozbrojené střety s bezpečnostními složkami ČSR a v neposlední řadě zastrašování a terorizování obyvatelstva české národnosti v pohraničních oblastech.
Jen namátkou uveďme událost z 17. na 18. září, kdy oddíly SdFK napadly československé úřady v Ašském výběžku a poté zaútočily i další sudetoněmecké hordy na budovy finanční stráže, četnictva a policie. Byli stříleni jak příslušníci ozbrojených složek S.O.S. tak i civilní obyvatelstvo a to převážně zbaběle ze zálohy.
V noci z 21. na 22. září 1938 dokonce vstoupili na československé území říšskoněmecké oddíly SA a SS s cílem obsadit celou oblast i s městem Aš.
13. září 1938 se v Habartově (Haberspirk) stala též otřesná událost, kdy zde byla napadena četnická stanice oddíly SdFK, kteří zavraždili čtyři četníky.
Podobné, i když už ne tak mohutné a otřesné incidenty byly hlášeny ze všech koutů pohraničních oblastí. Na toto nemohla československá vláda reagovat jinak, než-li vyhlášením civilního vyjímečného stavu v rizikových oblastech s následným obsazením armádou. Až po těchto zásazích se situace v pohraničí jakžtakž uklidnila.
Dále následovala všeobecná mobilizace československé branné moci a pak nejkrutější a nejpodlejší rána do týla jakou mohlo Československo obdržet – Mnichovský diktát (dohoda mezi Německem, Itálií, Anglií a Francií o odstoupení československých pohraničních oblastí Německu).
Tímto otřesným mnichovským aktem činnost a existence SdFK končí. Vstupem Wehrmachtu do Sudet a následné připojení k Říši znamená i konec existence SdP (5.11. 1938), potažmo její včlenění do NSDAP. Konrád Henlein vrchní velitel Sd
FK byl povýšen na SS Gruppenführera (později na Obergruppenführera), jmenován župním vedoucím NSDAP a později i jako říšský místodržící nově vzniklé Sudetské župy (Sudetengau).
Zdroj informací: internet
Zdroj fotografií: internet a kniha Hraničáři pod Luží ’38